Ekonom: Doba přeje nostalgii: Ve Zlíně se rozjíždí výroba „starých“ bugatek

Petr Korbel, redaktor

Ladislav Samohýl měl v kapse diplom inženýra ekonomie, když v roce 1978 nastoupil do mladoboleslavské Škody. Po praxi tam složil i učňovské zkoušky. Přál si to jeho otec Alois Samohýl, už tehdy věhlasný prodejce škodovek a sběratel veteránů.

Výuční list Ladislavovi otevřel dveře do servisu škodovek v Anglii. Dnes je majoritním vlastníkem a šéfem impéria rodiny Samohýlů, které se skládá ze sítě prodejen vozů devíti značek (např. Škoda, Volkswagen, Mercedes, Honda či Chevrolet). K tomu má velkou sbírku historických automobilů a dílnu na jejich renovaci.

Zatím posledním počinem je výroba replik automobilů značky Bugatti.

Kouzlo starých strojů

Automobily legendární značky Bugatti nemohou v žádné pořádné sbírce veteránů chybět. Kromě cestovních bugatek mají Samohýlové tři mimořádně cenné závodní stroje Grand Prix.

»Celkově nyní máme osm vozů Bugatti, čtyři už jsou vystavené, konečný počet by měl být deset aut této značky,« upřesňuje Ladislav Samohýl.

Restaurace modelu 35 A, patrně nejkrásnějšího a nejslavnějšího meziválečného závodního automobilu značky Bugatti, právě probíhá. Jde o skvost, který až do roku 1930 vládl na všech velkých cenách. Restaurátoři zároveň obnovují také zašlou krásu modelů Bugatti 37 a 37 A.

Renovace starých závodních strojů je však velice složitá. Bloky válců byly popraskané, mnoho klíčových dílů bylo třeba znovu vyrobit.

»Musel jsem například nechat zhotovit zařízení na odlévání bloku motoru, což stálo jeden a půl roku práce a několik set tisíc korun,« líčí Ladislav Samohýl. Také do přípravy dalších komponent museli restaurátoři vložit spoustu času, technické invence a řemeslných dovedností.

»Byla by škoda využít všechny ty nezbytné nástroje, přípravky a modely jen jednou,« usoudil Ladislav Samohýl a pustil se do dalšího podniku. Půjde o výrobu replik. Každý jejich díl bude označen speciálním symbolem, ochrannou známkou, z níž je zřejmé, že nejde o původní automobil z dvacátých let, ale jinak to budou naprosto věrné bugatky.

Doba přeje nostalgii

»Aniž bychom se přípravou replik někde nahlas chlubili, už se objevili první zájemci,« říká Samohýl. Potenciální kupci nejsou »čistokrevní sběratelé« veteránů, chtějí však vlastnit neobyčejně krásný automobil, který třeba odkážou vnukovi.

Doba totiž přeje nostalgii. Lidé si rádi připomínají časy, kdy automobily ještě byly pravými automobily, kdy se vozy jednotlivých značek výrazně lišily a kdy řidič řídil i brzdil bez pomoci posilovačů či elektroniky. Jeden ze zájemců o repliku je dokonce až z Číny.

Ladislav Samohýl plánuje stavbu 20 replik vozů Bugatti 35. Většinou půjde o stavebnice, z nichž si majitel auto sám složí.

»V současné době doděláváme opracování kol, všechny elementy brzd včetně bubnů a táhel, jsme hotovi se skříněmi na motor a na blok se spojkou,« popisuje Ladislav Samohýl. »V listopadu začneme zkoušet motor. Rád bych stihl první vůz do února, na pařížskou výstavu Retromobil,« doplňuje.

Bugatti 35 A, takzvaný lyonský dvoulitr, je model, který svou závodní dráhu zahájil v roce 1924 na Grand Prix v Lyonu. Byl to přelomový osmiválcový vůz, který změnil celou historii závodění. Proslavily jej nejen skvělé jízdní vlastnosti a vítězství v řadě velkých cen, ale také elegantní tvary, jimiž se automobil výrazně odlišoval od tehdejší konkurence.

Při jeho konstrukci šetřili každý gram váhy a každý milimetr závitů. Karoserii bylo možné doplnit o světla a blatníky, čímž se ze závodního auta stal sportovní vůz použitelný v běžném provozu. Tedy pokud byl řidič srozuměn s tím, že automobil nemá startér, a jeho dvoulitrový motor se proto musí natáčet klikou.

Nejznámější osobností spojenou s automobilem Bugatti 35 u nás byla závodnice Eliška Junková. Odhaduje se, že Bugatti prodal přibližně 400 vozů této řady.

Konkurenti z Argentiny

»Celkem firma vyrobila přes dva tisíce závodních vozů Grand Prix, v Česku jsou kromě mých další tři. V Evropě se jich dochovalo asi 250 a k tomu lze v evropských registrech najít několik desítek jihoamerických replik,« vypočítává Ladislav Samohýl.

Samohýlové totiž nejsou první, koho napadlo znovu vyrobit slavné bugatky. V Argentině je pod značkou Pur Sang nabízejí už od padesátých let. Argentinská firma má italské kořeny. Její vozy se od originálních liší mírně modernizovaným motorem a zdokonaleným zapalováním, jinak má jít o totální věrnou repliku. I v Česku se na veteránských přehlídkách automobil Pur Sang občas objevuje.

»Když jsme začali renovovat náš originál, objednali jsme si pár chybějících věcí z Argentiny, především chladič,« popisuje Samohýl.

Ve Zlíně ale nebyli s kvalitou jihoamerických dílů úplně spokojeni. I to byl důvod, proč se Samohýlové nakonec rozhodli svůj původní úmysl rozšířit. Tedy zhotovit si díly pokud možno sami, a aby se to ekonomicky vyplatilo, následně postavit a nabídnout vlastní totální repliky bugatek. O jejich ceně však zatím mají jen rámcovou představu. Spočítají ji, až »první vůz bude stát na kolech«.

»Domnívám se, že některé z těch 20 kusů zůstanou v České republice,« říká Samohýl. »Vůz Bugatti 35 je ozdobou každé výstavy. V rámci budoucího muzea plánujeme oddělení, kterému zatím říkáme Bugatti Café. Vedle ukázek naší činnosti tam bude restaurace propojená s obchodem a informačním centrem, kde bude možné zadat si renovační práce,« dodal.

A to může být docela zajímavý obchod. Stále totiž roste počet lidí, kteří by chtěli mít doma automobilového veterána, ale ubývá těch, kteří jsou ochotni a schopni se dlouhé roky věnovat jeho vlastnoruční renovaci.

Také automobilky si uvědomují, že staré automobily měly své kouzlo a že lidé nostalgicky vzpomínají na vozy svého dětství. A tak se objevují nová auta, jejichž tvary vycházejí ze slavných starých modelů. Z významných evropských značek sleduje tento trend zejména Volkswagen se svým »novým broukem« a Fiat, jenž oživil legendární pětistovku.

Petr Korbel

Ettore Bugatti
– Italský konstruktér se narodil v roce 1881.
– V roce 1898 zkonstruoval první vůz, motorovou trojkolku.
– Vlastní společnost si založil v roce 1909 ve francouzském Molsheimu.
– V roce 1924 zkonstruoval legendární typ 35.
– Jeho vozy vévodily závodům Grand Prix na přelomu dvacátých a třicátých let.
– Automobily Bugatti Royale používaly četné královské rodiny.
– Zemřel v roce 1947.
– Značka Bugatti dnes patří Volkswagenu, nemá však výhradní práva k typům, které se nevyráběly déle než 50 let.

20 replik
vozu Bugatti 35 chtějí Samohýlové postavit.